Školení BOZP a pracovní úrazy u agenturních zaměstnanců
Problematika BOZP a pracovních úrazů u zaměstnanců je poměrně známá. Zkráceně se dá říct, že zaměstnavatel je povinen podat zaměstnancům přiměřené informace a pokyny týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Často ovšem bývá opomíjen agenturní zaměstnanec (dočasně přidělen agenturou práce k uživateli). Některé společnosti se totiž domnívají, že odpovědnost za BOZP spadá pod agenturu práce – jedná se o jejich zaměstnance a nikoli zaměstnance společnosti, kam jsou přiděleni. Vychází z obecných ustanovení zákoníku práce týkající se povinností zaměstnavatele z hlediska BOZP. Jedná se především o § 103 odst. 1 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce: „Zaměstnavatel je povinen zajistit … zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli … podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona…“
V kontrastu s touto zásadou je ale § 103 odst. 1 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce: „Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí.“ Dle tohoto ustanovení nemůže provádět školení v oblasti BOZP nikdo jiný, než provozovatel pracoviště, tedy uživatel a nikoli agentura práce.
Povinnost a odpovědnost uživatele za dodržování BOZP je pevně zakotvena v Hlavě V. – Agenturní zaměstnávání - § 309 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce: „Po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci uživatel…“
Nejde tedy nijak pochybovat o tom, že odpovědnost za BOZP je na uživateli a nikoli agentuře práce. Z toho také plyne odpovědnost uživatele za pracovní úrazy, která je dána § 105 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce a klade uživateli povinnosti:
- objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
- bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.
- o pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.
Samotné nahlášení pracovního úrazu na zdravotní pojišťovnu a v zákonem daných situacích na OIP je na agentuře práce, jako zaměstnavateli. Ovšem veškerá agenda týkající se prevence, odpovědnosti a šetření úrazu je na uživateli. Bez součinnosti uživatele nemá agentura možnost pracovní úraz dostatečně nahlásit. V případě, že uživatel neposkytne či odmítne poskytnout součinnost ve věci hlášení úrazu je vhodné, aby agentura nahlásila úraz na základě zjištění které má (např. prohlášení zaměstnance) a tím se vyhnula případnému postihu za nenahlášení pracovního úrazu. Odpovědnosti uživatel ovšem není nijak zproštěn.
I když je zákonná odpovědnost za BOZP a pracovní úrazy na uživateli, tak vzhledem k opomíjení této skutečnosti není od věci občas tento fakt připomenout.
