Odvod daně ze mzdy u DPČ

30.4.2018
Jak je to u DPČ s odvodem daní? Jak se počítá výše odvodu, co je supehrubá mzda a jaký je rozdíl mezi srážkovou a zálohou daní?

Odvod daně ze mzdy u DPČ

Odvod daně z příjmu se řídí zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Předmětem daňové povinnosti jsou příjmy ze závislé činnosti (§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů), tedy i příjmy z DPČ.

Sazba daně je 15% (§ 16 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů).

Výpočet odvodu daně.

To, že daň je ve výši 15% je celkem rozšířený fakt, nicméně málokdo si uvědomí, že tato daň se počítá právě ze superhrubé mzdy. Ta byla zavedena v roce 2008 a má prakticky dvě funkce:

  • jedná se o celkový náklad na zaměstnance, tedy o součet hrubé mzdy, odvod sociálního pojištění za zaměstnavatele (25% z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění za zaměstnavatele (9% z hrubé mzdy).
  • jde o základ pro výpočet daně (§ 6 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů).

Zjednodušeně: pokud máte hrubou mzdu ve výši 100 Kč/h, tak superhrubá mzda je 100 * 1,34 = 134 Kč/h. Daň je 15% z těchto 134 Kč, tedy 20,1 Kč. Pokud si tuto částku porovnáte s hrubou mzdou, tak zjistíte, že sice je daň ve výši 15% ze superhrubé mzdy, ale to odpovídá 20,1% z hrubé mzdy.

Takto spočítanou daň si můžete snížit o různé slevy – v rámci měsíčních slev jsou nejčastější slevy na:

  • poplatníka ve výši 2.070 Kč (§ 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů)
  • sleva na studenta ve výši 335 Kč (§ 35ba odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů)

Příklad:

Hrubá mzda Neuplatněná sleva Uplatněná sleva na poplatníka Uplatněná sleva na poplatníka a studenta
Vypočítaná daň před slevou Vypočítaná daň po uplatnění slevy Vypočítaná daň před slevou Vypočítaná daň po uplatnění slevy Vypočítaná daň před slevou Vypočítaná daň po uplatnění slevy
2.000 Kč 300 Kč 300 Kč 300 Kč 0 Kč 300 Kč 0 Kč
5.000 Kč 1.005 Kč 1.005 Kč 1.005 Kč 0 Kč 1.005 Kč 0 Kč
10.000 Kč 2.010 Kč 2.010 Kč 2.010 Kč 0 Kč 2.010 Kč 0 Kč
15.000 Kč 3.015 Kč 3.015 Kč 3.015 Kč 945 Kč 3.015 Kč 610 Kč
20.000 Kč 4.020 Kč 4.020 Kč 4.020 Kč 1.950 Kč 4.020 Kč 1.615 Kč

Rozdíl zálohové a srážkové daně

Pokud vynecháme rozdíl v zaokrouhlování při výpočtu daně, které může ovlivnit čistou odměnu do cca 15 Kč / měsíc, tak hlavní rozdíl pro zaměstnance je, zda si musí nebo nemusí podávat daňové přiznání. Pokud celý rok pracujete u jednoho zaměstnavatele, uplatňujete u něj slevu na dani a zároveň pracujete u jiného zaměstnavatele, kde slevu na dani nemáte podepsanou, tak:

  • si musíte podat daňové přiznání v případě, kdy vám u druhého zaměstnavatele vznikne daň zálohová – u DPČ při výši výdělku přesahujícím 2500 Kč / měsíc
  • si nemusíte podat daňové přiznání v případě, kdy vám u druhého zaměstnavatele vznikne daň srážková u DPČ při výši výdělku nepřesahujícím 2500 Kč / měsíc

Pokud žádáte o roční zúčtování daní svého zaměstnavatele, tak sice nemůžete srážkovou daň žádat zpět, ale zároveň nemusíte podávat daňové přiznání - to u vzniku zálohové daně souběžně u druhého zaměstnavatele musíte. Pokud víte, že nemáte nárok získat zpět ani část z odvedené daně je určitě příjemné, že nebude nutné již daňové přiznání podávat v případě, že si chodíte občas přivydělat brigádně i na DPČ.

u9rivre8v4gmcg6vaja79chns5