Nejnovější judikát týkající se zastřeného zprostředkování zaměstnávání
Dne 2.6.2023 byl vydán judikát, který se týká posouzení zastřeného zprostředkování zaměstnávání.
Státní úřad inspekce práce (SUIP) zjistil nelegální výkon práce 12 zaměstnanců a uložil „dodavateli pracovníků“ pokutu 1 050 000,00 Kč. (na základě šetření § 140 odst. 1 písm. g), tj. zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g) nebo výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožní)
Krajský soud rozhodnutí SUIP zrušil a argumentoval tím, že SUIP neprovedl detailní šetření a nevyvrátil, že smlouva o dílo byla pouze „zastírací“. Na základě toho SUIP podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), který jednoznačně rozhodl, že postup SUIP byl naopak v souladu jak se zákonem, tak s předchozími judikáty NSS a nález SUIP potvrdil.
Dle NSS bylo prostřednictvím výpovědi dostatečně prokázáno, že se jednalo o zastřené zprostředkování zaměstnání, forma a obsah smlouvy o dílo, objednávka služeb a způsob úhrady plnění byly také posouzeny, avšak jen podpůrně k dokreslení celkové situace.
Opakovaně je tedy názor NSS konzistentní - není důležité, jak jsou udělány smlouvy (formální vymezení), ale jaký je skutečný stav výkonu práce – kdo práci zadává, kdo jí přebírá, kdo jí potvrzuje, kdo školí BOZP apod.
Rozhodnutí NSS potvrzuje snahu narovnat na českém trhu práce podmínky všech zaměstnanců (vyšší jistoty plynoucí z legálního zaměstnání), tak firem (stejné náklady na práci – dosaženo tím, že se bude vždy jednat o pojištěné vztahy).
Zdroj: www.zakonyprolidi.cz
