Změna zálohové daně u DPČ na srážkovou od 1.1.2018
V souvislosti se změnou v § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů účinnou od 1. 1. 2018 dojde opět k zavedení srážkové daně u DPČ.
Do roku 2013 byla srážková daň u DPČ v případě, kdy zaměstnanec nepodepsal slevu na dani u zaměstnavatele. Hranice pro srážkovou daň byla 5.000 Kč, pokud byl příjem vyšší, byla již daň zálohová.
Změna od roku 2014 zavedla srážkovou daň pouze u DPP a to do výše výdělku 10.000 Kč / měsíc (včetně). U DPČ srážková daň zcela zmizela a plně jí nahradila daň zálohová.
Od roku 2018 je stanoven limit pro srážkovou daň na 2.500 Kč / měsíc u DPČ (DPP se nemění). Novelizované znění § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů:
"(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1
a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10000 Kč, nebo
b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2500 Kč."
Rozdíl zálohové a srážkové daně
Pokud vynecháme rozdíl v zaokrouhlování při výpočtu daně, které může ovlivnit čistou odměnu do cca 100 Kč / měsíc, tak hlavní rozdíl pro zaměstnance je, zda si musí nebo nemusí podávat daňové přiznání. Pokud celý rok pracujete u jednoho zaměstnavatele, uplatňujete u něj slevu na dani a zároveň pracujete u jiného zaměstnavatele, kde slevu na dani nemáte podepsanou, tak:
- si musíte podat daňové přiznání v případě, kdy vám u druhého zaměstnavatele vznikne daň zálohová (aktuálně při brigádě na DPČ bez ohledu na výši výdělku, DPP při přesáhnutí 10.000 Kč / měsíc; nově DPČ při výši výdělku přesahujícím 2500 Kč / měsíc, DPP zůstává)
- si nemusíte podat daňové přiznání v případě, kdy vám u druhého zaměstnavatele vznikne daň srážková (aktuálně při brigádě na DPP nepřesahující 10.000 Kč / měsíc; nově DPČ při výši výdělku nepřesahujícím 2500 Kč / měsíc, DPP zůstává)
Pokud žádáte o roční zúčtování daní svého zaměstnavatele, tak sice nemůžete srážkovou daň žádat zpět, ale zároveň nemusíte podávat daňové přiznání - to u vzniku zálohové daně souběžně u druhého zaměstnavatele musíte. Pokud víte, že nemáte nárok získat zpět ani část z odvedené daně je určitě příjemné, že nebude nutné již daňové přiznání podávat v případě, že si chodíte občas přivydělat brigádně i na DPČ.
Výše odměny 2.500 Kč / měsíc u DPČ z pohledu daní a zdravotního i sociálního pojištění
U DPP je společná hranice pro určení srážkové/zálohové daně spolu s odvodem zdravotního a sociálního pojištění. Odměna na DPP nepřesahující 10.000 Kč / měsíc nepodléhá odvodu zdrav. a soc. pojištění a pokud není sleva na dani uplatnění vzniká daň srážková. Mzda přesahující 10.000 Kč / měsíc podléhá odvodu zdravotního a sociálního pojištění a daň, která vzniká je zálohová.
U DPČ se při odměně do 2.500 Kč / měsíc jedná o Zaměstnání malého rozsahu (ZMR). Ze ZMR se neodvádí zdravotní, ani sociální pojištění. Při odměně ve výši 2.500 Kč se již pojištění odvádí, nicméně nově vznikne při této částce zajímavá situace - daň bude srážková, ale pojištění se odvede. Tento jev bude pouze při DPČ a odměně 2.500 Kč, v jiném případě ne.
Výše odměny na DPČ | typ daně u nepodepsané slevy na dani | odvod pojištění |
2499 Kč | srážková | zdravotní ani sociální pojištění se neodvádí |
2500 Kč | srážková | zdravotní a sociální pojištění se odvádí |
2501 Kč | zálohová | zdravotní a sociální pojištění se odvádí |
Zda se jedná o úmysl nebo ne se můžeme jen domnívat, nicméně tato situace vznikne jen při jednom jediném případě a zřejmě vhodnější by bylo souvislost odvodů pojištění a daní sjednotit pro DPČ stejně jako to je u DPP.
Zdroj: Finanční správa