Odvod daně ze mzdy u DPČ
Odvod daně z příjmu se řídí zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Předmětem daňové povinnosti jsou příjmy ze závislé činnosti (§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů), tedy i příjmy z DPČ.
Sazba daně je 15% (§ 16 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů).
Výpočet odvodu daně.
Daň je 15% z hrubé mzdy, pokud je třeba hrubá mzda 20 000 Kč, tak 15% z této částky je 3 000 Kč, to je daň.
Takto spočítanou daň si můžete snížit o různé slevy – v rámci měsíčních slev jsou nejčastější slevy na:
- poplatníka ve výši 2.570 Kč (§ 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů)
- sleva na studenta ve výši 335 Kč (§ 35ba odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů)
Rozdíl zálohové a srážkové daně
Pokud vynecháme rozdíl v zaokrouhlování při výpočtu daně, které může ovlivnit čistou odměnu do cca 15 Kč / měsíc, tak hlavní rozdíl pro zaměstnance je, zda si musí nebo nemusí podávat daňové přiznání. Pokud celý rok pracujete u jednoho zaměstnavatele, uplatňujete u něj slevu na dani a zároveň pracujete u jiného zaměstnavatele, kde slevu na dani nemáte podepsanou, tak:
- si musíte podat daňové přiznání v případě, kdy vám u druhého zaměstnavatele vznikne daň zálohová – u DPČ při výši výdělku přesahujícím 3500 Kč / měsíc (včetně).
- si nemusíte podat daňové přiznání v případě, kdy vám u druhého zaměstnavatele vznikne daň srážková – u DPČ při výši výdělku nepřesahujícím 3500 Kč / měsíc
Pokud žádáte o roční zúčtování daní svého zaměstnavatele, tak sice nemůžete srážkovou daň žádat zpět, ale zároveň nemusíte podávat daňové přiznání - to u vzniku zálohové daně souběžně u druhého zaměstnavatele musíte. Pokud víte, že nemáte nárok získat zpět ani část z odvedené daně je určitě příjemné, že nebude nutné již daňové přiznání podávat v případě, že si chodíte občas přivydělat brigádně i na DPČ.
