17.4.2012
V naší zprávě o požadavku MPSV na předkládání kopií dokladů zaměstnanců kontrolám z inspektorátů práce jsme zároveň zveřejnili tiskovou zprávu MPSV, z 3.4.2012, ve které si MPSV nelogicky a bez opory v zákonech vykládá závazné právní předpisy zcela po svém.
Výše uvedená tisková zpráva rozpoutala velkou debatu uvnitř firem, sdružení, komor a profesních asociací. Stanovisko MPSV je pro většinu zaměstnavatelů včetně naší agentury nepřijatelné, níže uvádíme zprávu AMSP, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR:
Pokyn ministra Drábka ve věci nemožnosti překládat dodatečně kopie pracovních smluv či dohod a okamžité vyhodnocení situace jako nelegální práce se sankcí je právně neúčinný, neboť zákon o ničem takovém nehovoří a pokyn ministra nemůže být nadřazen zákonu.
Oficiální stanovisko advokátní kanceláře PRK Partners, které bylo zpracováno na základě podnětu AMSP a následně předloženo členům i veřejnosti:
STANOVISKO
K tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí
ohledně nelegální práce (švarcsystému)
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (“Ministerstvo“) na svém webu 3. dubna 2012 zveřejnilo tiskovou zprávu ohledně nelegální práce a povinnosti mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících pracovněprávní vztah (podle § 136 zákona o zaměstnanosti). Ministerstvo ve zprávě avizuje, že nepředložení kopie pracovní smlouvy, dohody o práci konané mimo pracovní poměr anebo povolení cizince k pobytu na území ČR bude automaticky vyhodnocovat jako nelegální práci.
Zmíněný postup považujeme z právního hlediska za nesprávný. Závazné právní předpisy sice stanoví povinnost mít v místě pracoviště uvedené kopie, nicméně za porušení této povinnosti není v zákoně stanovena žádná sankce. Nepředložení uvedených kopií tedy může inspektor nanejvýš vytknout v protokolu o provedené kontrole.
Tisková zpráva Ministerstva nemůže v žádném případě nahrazovat chybějící sankci v zákoně. Nesplnění povinnosti předložit uvedené dokumenty nelze ani na základě přání Ministerstva podřazovat pod jakýkoliv jiný správní delikt, natož umožnění výkonu nelegální práce, za který je stanovena minimální pokuta ve výši 250.000 Kč (která je sama o sobě problematická pro možný rozpor s ústavními předpisy).
Přihodí-li se tak některému ze zaměstnavatelů, že by se mu inspektorát práce chystal uložit sankci za nelegální práci proto, že kopie uvedených dokladů nebyly předloženy ihned při prováděné kontrole, doporučujeme se aktivně bránit.
Zaměstnavatel má možnost podat námitky proti protokolu o provedené kontrole a je-li proti němu zahájeno správní řízení o uložení pokuty, má právo na obhajobu. Správní orgán musí totiž vyhodnotit vše, co vyjde ve správním řízení najevo, včetně toho, co uvedou účastníci správního řízení (nemůže rozhodnutí opřít jen o protokol inspektora). Proto je nutné v rámci takového řízení jednat aktivně a předložit právně relevantní důkazy prokazující, že o nelegální práci nešlo (tím může být i pozdější předložení požadovaných dokumentů nebo třeba prokázání přihlášení zaměstnance u ČSSZ či zdravotní pojišťovny). Pro obhajobu doporučujeme využít odborníka (advokáta nebo daňového poradce).
Naopak vítanou informací je, že ministerstvo připouští alespoň v některých případech splnění povinnost předložit uvedené doklady v elektronické podobě (s možností vytištění). Mezi takové případy ministerstvo řadí zaměstnavatele s malým počtem zaměstnanců na více pracovištích nebo zvláštní povahu činnosti zaměstnavatele (neurčitost těchto kritérií bohužel vyvolává další nejasnosti).
JUDr. Jaroslav Škubal a Mgr. Tomáš Liškutín, advokátní kancelář PRK Partners
AMSP dále doporučuje pro průběh případné kontroly ze strany inspektorátu práce následující postup:
Advokáty je doporučováno mít v případě kontroly ve firmě přítomného právníka (nebo alespoň osobu znalou problematiky švarcsystému), a to z toho důvodu, že je velmi důležité, co inspektor napíše do protokolu o kontrole, neboť následně se těžce prokazuje, jak to na místě skutečně vypadalo (např. může objevit pracovníka v tričku s nápisem nějaké firmy a bude jej považovat za jejího zaměstnance, což je samozřejmě absurdní, protože mít na sobě tričko s nápisem a logem firmy ještě neznamená, že jsem jejím zaměstnancem). Minimálně se lze odvolat na Listinu základní práv a svobod, kdy je nárok na právní zastoupení, ovšem inspektor bude těžko čekat ve firmě 4 hodiny na příjezd Vašeho právníka. Může tedy zahájit kontrolu (aby to nebylo hodnoceno jako maření úředního výkonu), ale minimálně před jejím skončením by bylo dobrá přítomnost odborníka ze strany kontrolované firmyy.
Při kontrole jsou vyžadovány kopie smluv (v listinné podobě, na flash disku , na CD apod. – viz pokyn MSPV) a následně se jde i do mzdových listů, docházky, ověřuje se odvod výplaty z účtu firmy apod. Pokud není přítomna oprávněná osoba (která nakládá se smlouvami – viz ochrana osobních údajů), může to být problém, ale většinou si pak inspektor vyžádá dokumentaci zaslat elektronicky skrze datovou schránku. Šanon či jiný nosič se smlouvami a osobními údaji by se měl nacházet rozhodně na nějakém uzavřeném/uzamykatelném místě a neměl by být například volně přístupný ve skříni na chodbě firmy.
